Honza


Zmíním se v rychlosti o své bastlířské minulosti:
1) Základy elektroniky a číslicová technika
S drátky a žárovičkami jsem si hrál už od devíti let (což bylo někdy v roce 1977). Vyrůstal jsem na článcích  v ABC – později hlavně ve VTM a pak i Amatérském rádiu – doma dělané cuprex desky mi sloužily na pokusy s logickými obvody. Měl jsem i stavebnice PIKOtron a KYBER:

Takováto podobná hnízda jsem dlouhé hodiny lepil – rozblikat světelného hada nebylo jen tak. Návrh probíhal s hradly TTL, čítači, registry, klopnými obvody… Po odzkoušení tuctu zapojení už deska vykazovala chybovost, výjimkou nebyly občasné zkraty, nebo studeňáky – a tak pro začátečníka hledat chybu byla opravdová “škola života”.

Pak kolem mě prošly v rychlosti i stavebnice Voltík / Logitronic / jednočip PMI80…
Ale to už jsem byl na trochu jiné úrovni, tak jsem to moc neocenil. Pokračoval jsem na osmibitovém počítači ATARI 130XE – ke kterému jsem si dodělal JoySticky i zrychlený přenos dat TURBO2000.

Ukázka, jak se „bastlilo“ před lety – několik integrovaných obvodů se propojilo velkým množstvím drátků, udělat chybu bylo snadné – najít ji bylo pro nezkušené zcela nemožné

2) Návrat po odmlce – jednočipy PIC:
To už jsem měl vystudovanou Technickou kybernetiku na ČVUT (takže někdy od roku 1991)
objevuji mikrokontroléry PIC a od firmy ASIX používám sériový a posléze USB programátor.
Zkoušel jsem i vývojovou desku PVK40:

Univerzální deska tohoto typu je asi dobrá pro výuku – kdy se dá vyzkoušet celá řada jednoduchých programů  a “zapojení”. Vlastně jen změnou kódu se dá otestovat funkčnost mnoha projektů – ale má zásadní nevýhody:
– ne vždy použijete vše, co se nabízí (pak je dražší, než by mohla být)
– naopak častokrát potřebujete něco, co na desce není (musí se dobastlit)
– a odladěný projekt.. stejně musíte “znovu navrhnout” samostaně (a i kdyby jen proof of concept – vyrobit znovu – což je pro začátečníky často neproveditelný úkol)


3) Raspberry Pi / Arduino / ESP…

Od roku 2013 do 2017 jsem spolu-vyvíjel (už pod značkou octopusengine) DLP tiskárnu 3DWARF.
Měl jsem na svědomí celou řídící elektroniku (RPi) firmware (Python).
V roce 2018 koupil projekt Prusa a vyvíjí v jiných podmínkách a s jinými financemi.

https://www.instagram.com/p/BGEAOWqR7Zx

I tady jsem se natrápil – myslím, že z prvních dvou let není vyrobeno pět strojů se stejnou deskou… pořád se něco doplňovalo.