Programátor ATtiny
Jednoduchý programátor se nejčastěji vytváří pomocí Arduina, které se využije jako ISP programátor. Zapojení v nepájivém poli vidíte na následujícím obrázku. Zde jsme použili menší Arduino NANO, jelikož se dá přímo do pole připojit a s ATtiny se propojí pouze několika vodiči:
Pokud si nehodláte s ATtiny pouze jednorázově zaexperimentovat, je vhodné si postavit „trvalý programátor“. Vyhnete se tak občasnému (ale velmi nepříjemnému) špatnému kontaktu drátků a také si neblokujete nepájivé pole na další zapojování. Stejným způsobem, jak popisujeme výše, využijeme jako programátor Arduino NANO v octopusLAB DEVboard desce.
Zapojení na obrázku: vlevo je prototyp, pomocí odpojitelných kabelů, vpravo je trvalé propojení realizováno několika připájenými drátky na spodku desky. Výhodou je i přímé připojení jedné LED diody (zde LED2 na obr. vpravo) a jednoho tlačítka (BTN2) pro první pokusy s ATtiny, které se dají otestovat, aniž by se mikrokontrolér přesouval jinam.
DEVboard je univerzální deska, která snadným způsobem propojí některé z řídících kontrolérů z předminulého dílu v čísle 148.
Nejčastější využití (kromě popisovaného programátoru ATtiny) je například připojení OLED displeje, tlačítek a ledek k Raspberry Pi (a to ve všech variantách – i RPi ZERO) a někdy také s ATtiny, jako I2C slave A/D převodník pro RPi. Prototypování a výuka – to je základní využití trvale oživených modulů. Jejich propojováním do složitějších celků se dá realizovat celá řada rozsáhlejších projektů.
Základem je propojit napájení a ISP datové piny ATtiny s Arduinem:
P0(5) s D11, P1(6) s D12, P2(7) s D13.
Program pro ATtiny je možné psát v běžném vývojovém prostředí pro Arduino. Je však nutné provést drobnou úpravu konfigurace.
Podrobněji to popisujeme na https://www.octopuslab.cz/attiny-programator/
Vývojové prostředí Arduino IDE by pak mělo nabízet i programování ATtiny. Na následujícím náhledu je jednodušší verze, jejíž autorem je David A. Mellis.
Na obrázku si všimněte i nastavení. Pozor na správné zvolení portu (Port: my máme v ukázce COM12). A jako programátor ze vybere „Arduino as ISP“. Defaultně je taktování vnitřního oscilátoru (Clock) pro ATtiny 1MHz. Pro jiné frekvence (např. 8MHz) je většinou nutno použít sofistikovanější programátor, který umí „přepálit“ fuse – „pojistky“. Pro velkou část projektů nám ale 1MHz postačí. Dá se i jemně dokalibrovat a tak obvod použít pro jednoduchý zdroj malých frekvencí (1Hz-10kHz). S krystalem by to bylo samozřejmě přesnější.
Netvrdím, že je to úplně triviální a že vše pochopí každý okamžitě. Osminohý brouk ATtiny13 má základní pdf dokumentaci na 186 stranách a manuál pro ATtiny85 má 234 stran! Jednotlivé kapitoly doporučuji studovat detailněji až v případě, že potřebujete nebo chcete vědět víc. Jinak se v moři informací „ztratíte“.